Francesca Girelli

The paper focuses on the Romanesque wooden Crucifix of the church of Sainte-Marie at Cherier Le Vieux Bourg (Loire, Rhônes- Alpes, France). It is stylistically related to some other sculptures originating in the Massif Central region and, in particular, to a Christ from Herment in the Musée de Cluny (Cl. 2149), a Crucifix from Lavaudieu, now divided between the Musée du Louvre (head: r.f. 1662) and the Metropolitan Museum of Art (body: 25.120.221), a head of Christ in the treasury of Clermont-Ferrand cathedral. Furthermore, the Cherier Crucifix appears to be connected to the Madonna and child statues - the most important being in the Metropolitan Museum of Art - attributed to a sculptor conventionally known as “The Morgan Master”. Thus, these wooden sculptures are assumed to have been carved in the workshop of this anonymous master. Some comparisons with Romanesque stone sculpture in the Rhone Valley during the mid-twelfth century are made in order to place the Cherier Crucifix in a chronological and artistic context. V kostele Sainte-Marie du Vieux bourg de Cherier (Loire, Rhônes-Alpes) se zachoval románský krucifix výjimečné kvality. Historiografii zaměřené na dřevěné středověké sochy vznikající na území dnešní Francie však zůstal skrytý. Dílo představuje ještě žijícího Krista s lehce nakloněnou hlavou. Jedná se tedy o důmyslnou variaci ikonografického typu triumphans, který je charakteristický svou osovostí; vyniká především mimetický obličej Krista a bederní rouška uhlazeného stylu a jemné živosti. Na základě stylové analýzy je možno sochu datovat do dvanáctého století. Zásadní je v tomto ohledu především srovnání s krucifixem dochovaným v Musée de Cluny (Cl. 2149), jenž byl v nedávné době spojen s obcí Herment v Auvergne. S těmito dvěma krucifixy jsou poprvé srovnávány sedící madony patřící do skupiny tzv. Morganovy madony z Metropolitního muzea umění v New Yorku (16.32.194) a hlava Krista dochovaná v muzeu katedrály v Clermont-Ferrand. Do korpusu je začleněn také krucifix z Lavaudieu, který je dnes rozdělen mezi Louvre a Metropolitní muzeum (rf 1662/25.120.221). Tyto práce byly některými badateli připsány neznámému autorovi, jenž bývá označován jako „Mistr Morganovy madony“. Ten byl do dnešní doby považován za osobu zodpovědnou pouze za skupinu soch Sedes Sapientiae, nyní se ale jeví jedním z význačných auvergneských autorů. Byl zodpovědný za dřevěné artefakty patřící do různých ikonografických kategorií. Všechna tato díla však byla charakteristická stejnou formální kvalitou a podobným emočním vyzněním. Postavy svatých jsou důvěryhodně zachyceny v hluboké meditaci, jako by byly zároveň nepřítomné i „živé“. Uspořádání drapérií se řídí abstraktním zákonem a nervózně se mihotajícími lemy šatů. Srovnání se soudobým sochařstvím pomáhá především při analýze těchto prvků a současně dovoluje upřesnit dataci zkoumaných řezbářských děl a zasadit ji do třetí čtvrtiny dvanáctého století. V tomto ohledu jsou nejpřínosnější srovnání s produkcí horního Valle del Rodano (Saint-Fortunat v Charlieu a Saint-André-le-Bas ve Vienne), jež u zkoumaných dřevěných předmětů poukazují na přijetí burgundských a provensálských prvků. Právě tyto prvky oživují drapérii zdůrazňováním jemného naturalismu, jenž byl vlastní již nejstarším krucifixům z Auvergne (Auzon, Monstsalvy, Lavoûte-Chilhac) a jenž byl typický pro tento region minimálně od konce jedenáctého století, jak dosvědčuje tympanon kostela Sainte-Foy v Conques a atlanti na hlavicích v Mozacu.