Drag to reposition

The following article reconstructs Plato’s argument for the existence of god in Laws X. The article starts with interpreting the argument for the priority of soul and continues with a discussion of the argumentation for rationality of the soul in charge of heavens . The view defended here is that Plato first defines the essential characteristics of the divine, namely self-motion and rationality, and then shows that there are entities which possess these characteristics and therefore deserve to be called gods or divine. The article further shows that several sub-arguments mirror the structure of the overall proof

The article argues that the Euthydemus shows the essential connection between sophistry, right usage of language, and politics. It shows how the sophistic use of language correlates with the manners of politics which Plato associates with the sophists. First, it proceeds by showing the explicit criticism of both brothers, for they seem unable to fulfill the task given to them. Second, several times in the dialogue Socrates criticizes the sophists’ use of language, since it is totally inappropriate to fulfill the above-mentioned pedagogical task. I will show that this critique mirrors a deeper conflict between two different conceptions of language. Finally, the article suggests that the sophistic erroneous use of language has direct implications on their political theory, which Plato criticizes inthe Euthydemus as well as in the Republic

Ve svém textu bych rád zodpověděl jednu z otázek týkajících se Theofrastova spisu Metafyzika. Tento spis se nám dochoval v několika rukopisech, a všechny jej připisují Theofrastovi. Původně se předpokládalo, že se jedná o pouhý zlomek větší knihy, avšak vzhledem ke kompaktnosti celého spisu a připojené poznámce, která o něm hovoří jako o „knize“ , se většina současných interpretů přiklání k tezi, že se jedná o krátký, ale kompletní spis. Moje otázka zní: jakou roli v tomto textu hraje pasáž z deváté kapitoly věnovaná přírodní teleologii a jaký je vlastně její smysl? Většina moderních interpretů ji chápe jako přímou reakci na Aristotelovu koncepci přírodní teleologie. Pokusím se ukázat, že tato interpretace je nepřesvědčivá a že i tato pasáž není ničím jiným než předběžným kladením problémů, nikoli reakcí na konkrétní teorie či myslitele. Porozumění tomuto problému si vyžádá částečné objasnění povahy celého Theofrastova spisu a shrnutí několika aspektů teleologických koncepcí, s nimiž mohl Theofrastos přijít do styku a které můžeme ještě dnes více či méně rekonstruovat