Tento článek se zabývá dvěma aritmetickými systémy - konkrétně systémem, který představil R. Dedekind a systémem, který vytvořil G. Frege - a paradoxy, které se zde vyskytují - tedy Burali-Fortiho paradoxem (což je vůbec první fomrulace moderního paradoxu), Cantorovým paradoxem a Russellovým paradoxem. Hlavním cílem je ukázat, co mají tyto paradoxy společného a zdůvodnit, že ačkoli se tyto paradoxy vyskytují v různých systémech, mají společné znaky. Na základě studia uvedených systémů, paradoxů …
Read moreTento článek se zabývá dvěma aritmetickými systémy - konkrétně systémem, který představil R. Dedekind a systémem, který vytvořil G. Frege - a paradoxy, které se zde vyskytují - tedy Burali-Fortiho paradoxem (což je vůbec první fomrulace moderního paradoxu), Cantorovým paradoxem a Russellovým paradoxem. Hlavním cílem je ukázat, co mají tyto paradoxy společného a zdůvodnit, že ačkoli se tyto paradoxy vyskytují v různých systémech, mají společné znaky. Na základě studia uvedených systémů, paradoxů i různých řešení těchto paradoxů, autorka dospívá k tvrzení, že zkoumané paradoxy vznikají na stejném základě, a to na základě problému nehierarchizovanosti.V dodatku tohoto článku navíc čtenář nalezne dva zajímavé historické exkurzy. První z nich předkládá v historicky autentické podobě odvození Burali-Fortiho paradoxu Druhý exkurz je věnován Russellovu paradoxu a představuje jej nejen v podobě, jak jej vyjádřil B. Russell, ale také ve formulaci G. Frega.
