Pavla Toracova

John Searle je profesor filosofie na University of California v Berkeley. Do filosofie se nesmazatelně zapsal již svou ranou teorií řečových aktů , která významně ovlivnila současné pojetí jazyka. Searle v ní klade důraz na mínění mluvčího a posluchače a na roli jejich mínění při ustavování významu. Searlův zájem o mysl a intencionalitu později vyústil v komplexní teorii intencionality a v úvahy o ontologii mysli a vědomí a o začlenění vědomí do světa přírody . Se zájmem o mysl souvisí i slavný argument obvykle nazývaný „čínská místnost“, který je zaměřen proti teorii silné umělé inteligence, tedy proti názoru, že mysl může vzniknout implementací počítačového programu. Úvahy o jazyce a intencionalitě také předznačily Searlovo další velké téma a další originální příspěvek k filosofii – jeho ontologii sociální reality , na níž v současné době dále pracuje. Jiným Searlovým důležitým filosofickým tématem je racionalita . Následující rozhovor se uskutečnil u příležitosti Searlovy návštěvy v Praze ve dnech 8.–11. října 2007, kdy Searle přednesl dvě přednášky na téma sociální reality a úlohy jazyka v jejím ustavování. Za laskavou spolupráci při zpracování rozhovoru patří dík paní Dagmar Searle

Příspěvek se zaměřuje na dva problémy, které se pojí se Searlovou teorií institucionálních faktů: problémem jednotné ontologie, tj. otázkou, jak mohou být fakty, jejichž existence je závislá na intencionalitě vědomých bytostí, součástí fyzikálního světa; a dále napětím, které v Searlově teorii vzniká kvůli Searlově požadavku převést intencionalistický popis na popis kauzalistický. Searlovy argumenty, které tento požadavek motivují, jsou v předkládaném textu odmítnuty a intencionalistický popis je dokonce radikalizován, v důsledku čehož jsou institucionální fakty popisovány jako intencionální předměty. Dále je v textu načrtnuta nová strategie přístupu k problému jednotné ontologie, která je založena Searlově distinkci mezi kauzálními a nekauzálními agentivními funkcemi